Císařovský Petr

sochař

Petr Císařovský se narodil v roce 1950. Je výjimečnou osobností české výtvarné scény. Coby umělecký kovář a sochař, absolvent oboru sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1969-1975), se věnuje užité tvorbě, která je součástí architektonických celků. V poslední době se zaměřuje  zejména na tvorbu volnou. Petr Císařovský je solitérem, který stranou davu vytvořil a tvoří svébytné dílo. Spojení umění s řemeslem bylo šťastnou volbou. Paralelně s jeho pracemi do architektury vznikaly v jeho kovárně cykly volných plastik – cyklus Hlavy, Věže, Klece, cyklus rozměrnějších plastik Chodci, který Petr Císařovský uzavřel roku 1991 sochou Velký pád. Touto sochou robustní postavy překračující jakési břímě, se kterým současně srůstá, bezděčně vyjádřil tíhu člověka, který se odpoutává od díla, které dospělo k definitivnímu tvaru.
Ze svého osobního hlubokého vztahu ke křesťanství bez církevního praktikování se vyznává svou tvorbou. V roce 1991 započal pracovat na zatím svém nejvýznamnějším díle, jímž je Brána sv. Františka, která nyní uzavírá Františkánskou zahradu nedaleko Václavského náměstí v Praze. Jde o dílo, které si „vzalo“ soustředěnou práci dvou let. Toto dílo lze vnímat i v rovině profánní,  tím však  představuje nejpozoruhodnější příklad nového sakrálního umění v Čechách. Ve ztvárněném prostém lidském příběhu Prosťáčka Božího se zračí nekonečné tajemství života. Nalezené tvarosloví uplatňuje Petr Císařovský ve své další velmi silné tvorbě, která zaznamenává i „nejobyčejnější“ projevy bytí, které se jeví  jako zázrak. (volně citováno z textu Viktora Šlajchrta Kované sochy Petra Císařovského)

Jeho dílo je prodchnuto nadsmyslovostí a přirozenou spiritualitou navzdory materiálu tak hmotnému, jakým je kov.

Petr Císařovský realizoval řadu samostatných výstav  (Praha, Cheb, Litvínov, Liberec a ve Weidenu) a byl účastníkem mnoha společných výstav  (Praha, Monte Carlo, Budapest, Bochum) doma i v zahraničí.

Brány Petra Císařovského

Brána sv. Františka je osazena ve Františkánské zahradě poblíž Václavského náměstí v centru Prahy. Petr Císařovský pracoval na bráně od roku 1991 do října roku 1993. Brána je dvoukřídlá, železná, kovaná a měří 338 x 258 cm. Skládá se z 211 částí mimo spojovací materiál. Vedle 24 figurálních reliéfů jsou ztvárněny masky – 26 hlav, v rozích rámu jsou dlaně, vlevo bez stigmatizace, vpravo symbolicky stigmatizované.

Brána Noe představuje realizaci jednokřídlých dveří pro kostel st. Laurentius v německém Herne. Práce probíhala v letech 1995 – 1997. Dveře jsou bronzové, kované, jsou upevněny na železném rámu a měří 214 x 102 cm. Je zde 12 figurálních reliéfů, které zobrazují příběh Noa. Celek je složen z 277 částí.

Brána Chvalozpěv Stvoření byla vytvořena Petrem Císařovským pro kostel St. Laurentius v německém Herne. Brána je dvoukřídlá a je inspirována modlitbou sv. Františka „Chvalozpěv Stvoření“. Materiálem je kovaný bronz připevněný na dubový podklad. Měří 213 x 185 cm a skládá se z 321 částí (mimo spojovací materiál). Pravé i levé křídlo má po šesti reliéfech. V obou horních rozích brány jsou andělé  rozevřenými křídly. V dolních rozích jsou spící hlídači. V rámu je 21 reliéfních hlav, které se od spodní části nahoru postupně probouzejí. Brána byla realizována v letech 1997 – 1998.